Prognózování na základě TRIZ

Jelikoz vyvoj technickych systemu probiha podle objektivnych technickych zakonitosti je velice prakticke vyuzivat odhalene zakonitosti
na prognozovani vyvoje. Prognoza poskytne jak charakteristiku pristiho technickeho systemu, smer jeho dalsiho vyvoje, tak i konkretni konstrukcni reseni.
Zakladni etapy prognozy technickych systemu jsou:

1. Predbezna prognoza (expres-prognoza)
2. Priprava pro hloubkovou prognozu
3. Prognoza podle zakonitosti vyvoje technickych systemu
4. Zaver prognozy (sumarni prognoza)

Expres-prognoza je uzitecna jako pripravni etapa, ktera umozni vyhout se vlyvu stereotypu a sablonovych predstav, ktere vznikaji v prubehu
hlubokeho oboznameni se s objektem prognozy (literatura, internet).
Psychologicka setrvacnost specialistu je taky vnimana jako brzda pri praci na prognoze.
Je cela rada postupu urcenych na prekonavani psychologicke setrvacnosti: odstraneni technicke terminologie, vyuziti MMC, postupy
generovani fantastickych napadu, operator ciselne osi atd., ktere se doporucuji v ramci rozcvicky pred zapocatim prace.

Pri prognozovani se doporucuje mit na zreteli, ze zakony tvori jednotny system se slozitymi vazbami a s velkym mnozstvim hierarchickych urovni.
Doporucuje se vyuzivat jak vseobecne zakony dialektiky, tak i uzce specifikovane zakonitosti vyvoje konkretni tridy technickych systemu.
Casto se taky projevuje superefekt novych idei a navrhu. Superefekt vznika v podobe novych funkcii a mel by se v maximalni mire vyuzivat pro dalsi vyvoj systemu.

Prognoza TRIZ hleda odpoved na otazku jak konkretne budou dosazene nove charakteristiky.
Odpoved na otazku - "Jak lze vyuzit zakonitou zmenu systemu?" nelze vzdy presne stanovit.
To znamena, ze v dusledku prognozy mohou vzniknout i vyzkumni ulohy napr.: co prinasi prognozovana zmena, naco se to da vyuzit,
jake pozitivni a negativni vlastnosti se v prubehu vyvoje objevi.

Prognozovani pomoci TRIZ ma casto iterativni charakter. Skoumane vyvojove linie lze upresnovat a zdokonalovat v rekurentnich krocich.
Prognoza bude ukoncena odhalenim rozporu mezi prognozovanymi predpovedmi a sestrojenim minimalne rozporuplneho obrazu prognozy.
Nekdy se povede sestavit serii alternativne prognozovanych obrazu.

Prognozovani je nejslozitejsim typem praci pri zdokonalovani technickych systemu, proto je pro jeji uspesnou realizace potrebne
spolehlive ovladani celeho aparatu TRIZ. Doporucuje se dodrzovat nasledujici pravidla:

• Pri kazdem kroku je nutne odhalovat a bezpodminecne zjistovat nejasnosti, problemy, ulohy(nejcasteji vpodobe sformulovanych protikladu), vratane zdanlivo neaktualnich a neresitelnych.
• Kazdou nalezenou ulohu je potrebne vyostrit a pokusit se o jeji reseni. Kdyz se nepovede hned najit reseni je potreba toto hledani odlozit na konecnou etapu. Nalezene reseni se zafixuje, posoudi se moznost ziskani superefektu z takoveho reseni, cesty jeho vyuziti a nove ulohy, ktere pritom mohou vznikat.
• Neni potrebne ukoncovat prace dokonce ani v pripade nalezeni napadu, ktery vyhovuje zadavateli. Nejzajimavejsi vysledky mohou byt ziskany pri uskutecneni zaverecne etapy prognozy.

ETAPA 1: Predbezna prognoza (expres-prognoza)

1. Oboznamit se s vychodiskovym resenim technickeho systemu (Bazovy TS) - technicka literatura, dokumentace, skutecnost: pochopit princip funkce, konstrukci, a take dejiny vyvoje BTS (spolecne se vznikajicimi ulohami).
2. Sestrojit radu modelu, popisujicich bazovy technicky system: s pomoci mechanickych analogii, metody MMC, VEPOLovych transformaci. Odhalit a sformulovat technicke a fyzikalni protiklady charakteristicke pro soucasny stav BTS.
3. Vyuzivat nastroje TRIZ pro reseni sformulovanych uloh, transformace sestrojenych modelu.
4. Uskutecnit jednoduche morfologicke transformace vychoziho BTS.
5. Posoudit vyvoj vychoziho reseni TS ve smeru zakladnich linii pusobeni zakonu vyvoje BTS.
6. Zhrnout vysledky predbezne prognozy: sformulovat zakladne mozne smery pristiho vyvoje, perspektivni technicka reseni a ulohy, ktere se maji resit.

Etapa 2: Priprava pro hloubkovou prognozu

1. Stanovit konecny cil prace a sformulovat pracovni plan prognozy. Vybrat si experty pro vytvoreni docasne pracovni skupiny.
2. Uskutecnit prognozu pomoci tradicnich metod.
3. Uskutecnit rozbor vychoziho reseni TS s vyuzitim metodologii hodnotove analyzy: sestrojit strukturni, funkcni, technologicke a diagnosticke tabulky.
4. Posoudit nadsystemy vychoziho reseni TS, stanovit tendence vyvoje, a stupen vplyvu (stimulujici, brzdici) na vychozi reseni TS. Odhalit uzitecne a skodlive superefekty, vznikajici pri praci vychoziho reseni TS v sestave ruznych nadsystemu.
5. Analyzovat vyvoj jinych systemu, ktere se podobaji na BTS. Posoudit vyvoj alternativnich systemu a antisystemu.

Etapa 3: Prognoza podle zakonitosti vyvoje technickych systemu

1. Stanovit, v jakem vyvojovem stadiu v kazde vyvojove linii se nachazi vychozi reseni BTS jako celku (i jeho subsystemy). Najit zakladni problemy a ulohy daneho vyvojoveho stadia.
2. Posoudit moznost vykonani dalsiho kroku (nebo serie kroku) v kazde vyvojove linii. Najit ulohy a problemy vznikajici pri pokuse uskutecnit tento krok (nebo serii kroku).
3. Odhalit mozne vyvojove chyby (podle prehledu chyb). S vyuzitim "diverzniho pristupu" a aparatu TRIZ odhalit mozne negativni momenty.

Etapa 4: Zaver prognozy (sumarni prognoza)

1. Alanyzovat vsechny ulohy, odhalene v prubehu prace, sestrojit hierarchii uloh, uskutecnit vyhledavani "chybejicich" uloh. Uskutecnit "sjednoduseni" a vyclenit "klicove" ulohy.
2. Uskutecnit reseni klicovych uloh s pomoci nastroju TRIZ, ktere byli vycleneny s prubehu predesleho kroku. Odhalit mozne superefekty.
3. Shrnout do predpovednych bloku napady a reseni, ktere byli ziskany v prubehu rozlicnych etap prognozy. Odhalit protiklady mezi blokmi a skusit je vyresit pomoci nastroju TRIZ.
4. Vypsat vsechny ulohy, kterych reseni se ukazalo jako nemozne pri stavajici urovni rozvoje techniky a technologie. Posoudit jak se budou menit bloky, kdyz tyto omezeni pominou.
5. Sestavit scenar pristiho vyvoje vychoziho reseni BTS: shrnout prepovidany bloky do jedneho neprotikladneho obrazu (nebo do rady vnitrne neprotikladnych obrazu)
6. Sestavit perspektivne plany vyvoje vychoziho reseni BTS na baze ziskaneho scenare.

Reseni vyzkumnych uloh
Resenim vynalezcovskych uloh se muze stat, ze se setkame s problemem vyskumneho typu, kdy je potreba najit a vysvetlit priciny pozorovaneho jevu.

K reseni uloh, ve kterych je potrebne najit pricinu vzniku zmatku, defektu a nepodarku, lze vyuzit postup "inverzni vyzkumne ulohy (IVU)".
Podstata IVU spociva v tom, ze misto zakladni otazky "Jak vysvetlit vznik tohoto jevu?" treba zodpovedet na otazku "Jak docilit vznik onoho jevu?".
Timto postupem (diverzni pristup) lze transformovat vyskumnou ulohu na vynalezcovskou a pak aplikovat cely znamy aparat TRIZ k jejimu reseni.

Technologie spracovani vyskumnych uloh zahrnuje sest operaci:

1. Formulace vychodiskove vyskumne ulohy - co je potreba vysvetlit.
2. Formulace inverzni ulohy - "proc (jak) to nastava?" transformovat na "jak to docilit?"
3. Pasportizace zdroju - vycislit zdroje, ktere v TS existuji, a ktere mohou zpusobit (podilet se) na uskutecnovani potrebne cinnosti.
4. Hledani znamych reseni - zjistit v jakych oblastech vedy a techniky, zkoumany jev bezne vznika.
5. Hledani potrebnych efektu - prekontrolovat, ci je mozne s pomoci existujicich zdroju dosahnout efekt potrebny k reseni inverzni ulohy.
6. Hledani novych reseni - standardy, TRIZ, ARIZ. Do systemu se nesmi zaradovat doplnkove latky a pole.
   • Formulace hypotez a uloh na jejich kontrolu
   • Kdyz je pozorovany jev skodlivy - jak jej lze odstranit?
   • Kdyz je pozorovany jev uzitecny - jak jej lze zesilit?

Podstata divezniho pristupu spociva v tom, ze pri analyze se klade otazka: jak lze tento objekt pokazit? Jak dosahnout defekty a zmatky, pricemz OTK ani jine metody kontroly je nenajdou? Po vyreseni "diverze" se hleda zpusob jak zamezit vzniku konkretniho, nezadouciho, jevu.

back