Charakter rozporu
Tvurci uloha se stava vynalezeckou ulohou, at se jiz vztahuje ke kterekoliv oblasti cinnosti, pouze v tom pripade,
jestlize obsahuje rozpor, ktery je nutno prekonat, odstranit, nebo v krajnem pripade silne oslabit.
Postavit dum podle projektu je technicka uloha .
Provest vypocty konstrukce podle znamych formulek, to je uloha inzenyrska.
Navrhnout dum, ktery bude pohodlny a laciny, pricemz je nutno najit kompromis mezi "pohodlnym" a "lacinym", to je konstrukterska uloha.
Charaktery rozporu:
- Administrativni rozpory - "Je nutno ziskat to a to, ale neni znamo, jak toho dosahnout."
- Technicke rozpory
- "Jedna vlastnost zkoumaneho systemu je v rozporu s jinou jeho vlastnosti."
- "Zlapseni jednoho ukazatele nevyhnutne zhorsuje druhy ukazatel."
- "Konflikt system -> podsystem, nebo system -> nadsystem." Konstrukter hleda kompromis, vynalezce hleda reseni, ktere eliminuje kompromis.
- "Reseni problemu na jine urovni, nez na te, na ktere byl problem vytvoren." Spravna formulace technickeho rozporu vyrazne urychluje proces tvurciho reseni.
- Fyzikalni rozpory - "Cast zkoumaneho systemu musi byt v urcitem stavu, aby vyhovovala jednomu pozadavku ulohy a soucasne se musi nachazet v opacnem stavu, aby
splnila pozadavek teto ulohy." Fyzikalni rozpor je vnitrni pricinou jazdeho technickeho rozporu, proto je jeho formulace znakem odhaleni a pochopeni podstaty ulohy.
Jelikoz jedna a tez hmotna cast systemu nemuze byt v tomtez okamziku ve dvou skupenstvich, zbyva rozdelit nesloucitelne vlastnosti
jednoduchymi fyzikalnimi zmenami:
- v prostoru - slozeni systemu ze dvou ruznych casti (s ruznymi vlastnostmi)
- v case - necht ma system postupne (nebo stridave) jedny a potom jine vlastnosti
- vyuzitim prechodovych stavu latek - necht je prislusna cast systemu zhotovena z latky, ktera je v danych podminkach v prechodovem stavu (tani, tuhnuti, odparovani, sublimace,...)
pri nichz na urcitou dobu vznika neco obdobneho jako smes latek ruznych vlastnosti...
| 
