TRIDA 1: Sestaveni a rozruseni VEPOLovych systemu
Synteza VEPOLu
Hlavni myslenka prvni podtridy je presne vyjadrena ve standardu 1.a.1.: k synteze technickeho systemu schopneho cinnosti je v nejjednodussim pripade - nutno prejit od neVEPOLu k VEPOLu. Pri sestavovani VEPOLu se nezridka narazi na obtize, vyvolane ruznymi omezenimi, tykajicimi se moznosti zavadeni latek a poli. Ve standardech 1.a.2 a 1.a.8 jsou uvedeny typicke okruzni cesty pro takove pripady.
back
Vytvareni VEPOLu
Je-li dan objekt, ktery se spatne poddava pozadovanym zmenam a neobsahuji-li podminky ulohy omezeni, tykajici se zavadeni latek a poli, resi se uloha syntezou VEPOLu, a to zavedenim chybejicich prvku.
Aby bylo mozno do systemu privadet v urcitych davkach sypke nebo kapalne latky, jsou tyto latky naneseny v rovnomerne vrstve na lehce odstranitelny material (napr. papir). Pri priprave takovehoto "sendvice" dochazi k prechodu od jedne latky ke dvema latkam a po odstraneni pouziteho podkladu se VEPOL dobudovava zavedenim pole (napr.: mechanickeho, tepelneho ci chemickeho atd.)
back
Vnitrni komplexni VEPOL
Je-li dan VEPOL, ktery se spatne poddava pozadovanym zmenam a neobsahuji-li podminky ulohy omezeni tykajici se zavadeni primesi do stavajicich latek, resi se uloha (trvalym, nebo docasnym) prechodem k vnitrnimu komplexnimu VEPOLu a to zavedenim takoveho doplnku do latky B1 nebo do latky B2, ktery zvysuje ovladatelnost VEPOLu nebo dodava VEPOLu potrebne vlastnosti, umoznujici provedeni pozadovanych zmen.
Casto jsou podle podminek ulohy zadany dve latky, ktere na sebe spatne vzajemne pusobi anebo vubec vzajemne nepusobi s polem. VEPOL - nebot' jsou zadany dve latky a pole - jako by existoval, ale vlastne neexistuje, nebot' neexistuje potrebne vzajemne pusobeni, "VEPOL se nesklada". Nejjednodussi "okruzni" cesty reseni v tomto pripade spocivaji v zavedeni "doplnku" (dalsich latek):
a) vnitrnich doplnku - do jedne z latek (standard 1.a.2)
b) vnejsich doplnku - na jednu z latek (standard 1.a.3)
Takove VEPOLy do nichz jsou zavadeny "doplnky" jsou nazyvany vnitrni resp. vnejsi komplexni VEPOLy.
Nekdy lze - podle zadani ulohy - jeden a tentyz problem zapsat bud jako pripad sestaveni VEPOLu (predchozi standard) nebo jako pripad vytvoreni komplexniho
VEPOLu:
- Pri zadani "Jak vizualne zjistit velmi male kapicky kapaliny?" je resenim synteze VEPOLu, kdy se do kapaliny predem zamicha luminofor (druha latka) a testovana
zona se osviti ultrafialovym svetlem (zavedeni svetelneho pole).
- Pri zadani "Jak zjistit netesnost v chladicim (mrazicim) agregatu?" jsou vyrobkem (latkou B1) - netesnosti agregatu a nastrojem (latkou B2) kapicky kapaliny,
ktere netesnostmi prochazeji. Luminofor je doplnkem, ktery vytvori vnitrni komplex s kapalinou.
back
Vnejsi komplexni VEPOL
Je-li dan VEPOL, ktery se spatne poddava pozadovanym zmenam a obsahuji-li podminky ulohy omezeni tykajici se zavadeni primesi do stavajicich latek B1 nebo B2,
resi se uloha (trvalym, nebo docasnym) prechodem k vnejsimu komplexnimu VEPOLu a to vnejsim pridanim latky B3 k latce B1 nebo B2, coz zvysi ovladatelnost
VEPOLu nebo dodava VEPOLu potrebne vlastnosti, umoznujici provedeni pozadovanych zmen.
back
VEPOL na bazi vnejsiho prostredi
Je-li dan VEPOL, ktery se spatne poddava pozadovanym zmenam a obsahuji-li podminky ulohy omezeni tykajici se zavadeni do nej anebo pripojeni k nemu dalsich
latek, resi se uloha dostavbou VEPOLu, pricemz jako zavadena latka se pouzije vnejsi prostredi.
Je-li nutne menit hmotnost pohybujiciho se telesa a pritom neni mozne menit jeho hmotnost, je nutno nahradit zmenu hmotnosti pusobenim (silami) vnejsiho
prostredi, k cemuz je zapotrebi dat telesu tvar kridla a zmenou naklonu (kridla) vzhledem ke smeru pohybu ziskavat pridanou aerodynamickou, hydrodynamickou apod.
silu pusobici zvetseni nebo zmenseni sil odpovidajici zvyseni nebo snizeni hmotnosti telesa (pritlak, nebo vztlak).
back
VEPOL na bazi vnejsiho prostredi a doplnku
Neobsahuje-li vnejsi prostredi latky, potrebne pro dostavbu VEPOLu podle standardu 1.a.4 je mozne tuto latku ziskat nahradou vnejsiho prostredi, rozkladem vnejsiho prostedi nebo pridanim doplnku do vnejsiho prostredi.
back
Minimalni rezim
Jestlize je nutny minimalni(davkovy optimalni) rezim cinnosti a podle podminek ulohy to neni mozne, nebo je to velmi obtizne, je nutno pouzit maximalni rezim a prebytek odebrat, pricemz prebytek pole se odebira pomoci latky a prebytek latky se odebira pomoci pole.
back
Maximalni rezim
Je-li nutne zajistit maximalni pracovni rezim pusobeni na latku a jestlize to z nejakeho duvodu neni mozne nebo je-li to nepripustne, je nutno zachovat maximalni pusobeni, ale nasmerovat je na druhou latku, vzajemne pusobici s prvni latkou.
back
Volitelne maximalni rezim
Je-li nutny volitelne (selektivne) maximalni rezim t.j. maximalni rezim v urcitych zonach pri zachovani minimalniho rezimu v jinych zonach, musi byt pole:
bud maximalni - potom se do mist, kde je treba uchovat minimalni pusobeni, zavadi ochranna latka
nebo minimalni - potom se do mist, kde je zapotrebi maximalni pusobeni, zavadi latka poskytujici lokalni pole (napr. termitove sloze pri tepelnem pusobeni nebo vybusne sloze pri mechanickem pusobeni)
back
Rozruseni VEPOLu
Do podtridy 1.b. patri standardy, ktere se tykaji rozrusovani VEPOLu a odstranovani nebo neutralizace skodlivych vazeb ve VEPOLech. Nejsilnejsi myslenkou standardu podtridy 1.b. je mobilizace potrebnych prvku vyuzivanim stavajicich zdroju latek a poli (ZLP).
Z praktickeho hlediska je zvlast dulezity standard 1.b.2 podle nejz funkce potrebne nove latky, plni nektera latka, ktera jiz systemu je, ale jako modifikovana.
back
Odstraneni skodlive vazby zavedenim latky B3
Vznika-li mezi dvema latkami ve VEPOLu sdruzene - t.j. soucasne uzitecne i skodlive - pusobeni, pricemz zavazne nutno dodrzovat primy styk (kontakt) techto latek, lze ulohu resit vlozenim vedlejsi treti latky B3 mezi dve latky VEPOLu, pricemz tato treti latka musi byt bud zdarma, nebo velmi levna.
back
Odstraneni skodlive vazby zavedenim modifikovane latky B1 (nebo B2)
Vznikaji-li mezi dvema latkami ve vepolu sprazene - t.j. soucasne skodliva i uzitecna pusobeni - pricemz zasadne neni nutne zachovat primy styk techto
dvou latek, ale uziti vedlejsich latek je zakazano nebo neni ucelne, resi se uloha zavedenim treti latky mezi obe tyto latky, pricemz tato nove zavadena
treti latka je modifikaci (napr. jinym skupenstvim, slouceninou, penou, prazdnotou, puchyrky, pory v latce atd.) nektere nebo obou techto puvodnich latek.
Treti latku B3 lze do systemu zavest z vnejsku v hotovem tvaru, ale stejne dobre je moznoji ziskat (napr.: pusobenim pole) ze stavajicich latek ve VEPOLu.
back
Prevzeti skodliveho pusobeni
Je-li nutne odstanit skodlive pusobeni pole na latku, lze ulohu resit zavedenim druhe latky, ktera na sebe prevezme skodlive pusobeni pole.
back
Neutralizace skodliveho pusobeni
Vznika-li mezi dvema latkami ve VEPOLu sdruzene - t.j. soucasne uzitecne i skodlive - pusobeni, pricemz je nutne zachovat primy kontakt latek ve VEPOLu
(na rozdil od standardu 1.b.1 a 1.b.2.) resi se uloha prechodem na dvojity VEPOL, v nemz uzitecne pusobeni je vyvolano polem P1, kdezto neutralizaci
skodliveho pusobeni nebo transformaci skodliveho pusobeni ve druhe uzitecne pusobeni zajistuje nove zavedene pole P2.
back
"Vypnuti" magnetickych vazeb
Je-li potreba rozrusit VEPOL s magnetickym polem, je mozne tuto ulohu resit vyuzitim fyzikalnich jevu "vypinajicich" ferromagneticke vlastnosti latek
(napr.: demagnetizaci pri narazu nebo pri zahrati nad teplotu vyssi nez je Curieuv bod).
back
TRIDA 2: Vyvoj VEPOLovych systemu
Prechod ke slozitym VEPOLum
Zvyseni efektivnosti VEPOLu lze dosahnout predevsim prechodem od jednoduchych VEPOLu ke slozitym - dvojitym a retezovym - VEPOLum.
Slozitost VEPOLu se zvysuje relativne malo, ale prechod umoznuje odhalit nove a posilit stavajici kvality, predevsim ovladatelnost systemu.
back
Retezove VEPOLy
Je-li nutne zvysit efektivnost VEPOLoveho systemu, resi se uloha premenou jednoho z prvku VEPOLu na nezavisle ovladatelny VEPOL a vytvorenim retezoveho VEPOLu.
Existuje-li v technickem systemu objekt, ktery se pohybuje nebo se musi pohybovat pusobenim tize okolo nektere osy a je-li nutno ovladat pohyb takoveho objektu,
resi se uloha tak, ze do daneho objektu je zavedena dalsi latka, ktera se rizene pohybuje uvnitr objektu a ktera svym pohybem vyvolava posuv teziste technickeho systemu.
Retezovy VEPOL se muze vytvaret i rozvojem vazeb ve stavajicim VEPOLu. V takovem pripade se do vazby B1-B2 vklada novy clanek B3 a vznika B1-B3-B2.
back
Dvojite VEPOLy
Je-li zadan spatne ovladatelny VEPOL a je-li nutno zvysit jeho efektivnost, pricemz neni pripustna zamena prvku tohoto VEPOLu, resi se uloha sestavenim
dvojiteho VEPOLu a to zavedenim druheho pole (P2), ktere je snadno ovladatelne.
back
Posilovani VEPOLu
Spolecnym principem sesti standardu, ktere patri do teto podtridy, je zvysovani efektivnosti VEPOLu - jednoduchych i slozitych - bez zavadeni novych poli
a latek do stavajiciho VEPOLu. Toho lze dosahnout zesilenym vyuzivanim stavajicich "zdroju latek a poli - ZLP".
back
Prechod k polim, ktera lze lepe ridit
Je-li zadan VEPOLovy system, lze jeho efektivnost zvysit nahrazenim neovladatelneho (nebo spatne ovladatelneho) pole jinym polem, ktere je dobre ovladatelne (napr.: nahrazenim pole gravitacniho polem mechanickym, mechanicko-elektrickym a pod.).
back
Zvyseni stupne disperze latky B2
Je-li dan VEPOLovy system, lze jeho efektivnost zvysit zvysenim stupne disperze (rozdrobenosti - zrnka, drobky, prasek,...) latek,
ktere vystupuji v roli nastroje (B2).
Tendence prechodu na mikrouroven - drobeni nastroje nebo te casti nastroje, ktera je v prime interakci s vyrobkem.
back
Prechod k latkam kapilarne-porovitym
Zvlastnim pripadem drobeni latky (zvysovani stupne dispersivity latky) je prechod od celistvych latek k latkam kapilarne porovitym.
Tento prechod probiha po linii:
Celistva latka -> Celistva latka s jednou dutinou -> Kapilarne porovita latka -> Kapilarne porovita latka s urcitou strukturou (rozmery poru).
Podle stupne rozvoje ve smyslu teto linie se zvysuje moznost umisteni kapalnych latek v dutinach (porech) s naslednym vyuzivanim fyzikalnich jevu a efektu.
Symbolem Bkpm se oznacuje kapilarne porovita latka.
back
Zvyseni stupne dynamizace
Je-li dan VEPOLovy system, lze jeho ucinnost zlepsit zvysenim stupne dynamizace, t.j. prechodem k pruznejsi, rychle se menici strukture systemu:
1. Dynamizace latky B2 zacina nejcasteji rozdelenim latky B2 na dve casti spojene kloubem. Dale pak dynamizace postupuje po linii: (jeden kloub -> mnoho koubu -> pruzny B2)
2. Dynamizace pole P je v nejjednodussim pripade provadena prechodem od permanentniho pusobeni pole (anebo pusobeni pole P spolecne s latkou B2) k impulsnimu - prerusovanemu, promennemu pusobeni pole P (spolecne s latkou B2).
3. Efektivni dynamizace VEPOLoveho systemu muze byt realizovana vyuzitim:
- bud fazovych prechodu prvniho radu (napr. zamrznuti vody, tani ledu, odpareni vody, atd.)
- nebo fazovych prechodu druheho radu (napr. tvarova pamet materialu)
back
Strukturalizace poli
Efektivnost daneho VEPOLoveho systemu lze zvysit prechodem od poli homogennich nebo od poli s neusporadanou strukturou k polim nehomogennim anebo k polim s urcitou trvalou nebo docasnou prostorovou strukturou.
- Ma-li byt latce, ktera patri (nebo by mohla patrit) do VEPOLu dana urcita prostorova struktura, je nutno tento proces uskutecnit v poli P#, jehoz struktura odpovida pozadovane strukture latky B#.
- Je-li nutno prerozdelit energii pole, napr. je-li nutno do urcitych mist koncentrovat energii, nebo je-li naopak potreba vytvorit zony, kde se pusobeni pole
neprojevuje, je nutno prejit k vyuziti "stojatych vln".
Tento standard se casto vyuziva ve spojeni se standardem - Vypnuti magnetickych vazeb (1.b.5).
back
Strukturalizace latek
Je-li dan VEPOLovy system, je mozno zvysit jeho efektivnost prechodem od nehomogennich latek nebo od latek s neusporadanou strukturou k latkam nehomogennim nebo k latkam s urcitou (trvalou, nebo docasnou) prostorovou strukturou.
Je-li potreba zajistit intenzivni tepelne pusobeni v urcitych mistech systemu (v urcitych podech, v urcitych liniich apod.) je nutne do techto mist predem zavest exothermicke patky.
back
Posilovani VEPOLu sladenim frekvence
Podtrida standardu 2.c. zahrnuje standardy, ktere se vztahuji k posilovani VEPOLu obzvlaste ekonomickymi zpusoby. Misto zavadeni novych latek nebo misto podstatne zmeny latek a poli jsou standardy podtridy 2.c. zalozeny na ciste kvantitativnych zmenach - cetnosti, rozmeru, atd. - takze zcela novy efekt je docilen pri minimalnich zmenach systemu.
back
Sladeni frekvence pole P a latky B1 (nebo B2)
Ve VEPOLovych systemech musi byt kmitocet pusobeni pole sladen (nebo zamerne rozladen) s vlastnim kmitoctem vyrobku nebo s vlastnim kmitoctem nastroje.
Sladeni frekvenci muze stejne tak znamenat sladeni kmitoctu s opacnou fazi - antirezonanci.
back
Sladeni frekvence poli P1 a P2
Ve slozitych VEPOLovych systemech musi byt sladeny (anebo zasadne rozladeny) kmitocty pouzitych poli.
back
Sladeni (koordinace) neslucitelnych anebo drive nezavislych pusobeni
Jsou-li dve pusobeni - napr.: zmena a mereni - vzajemne neslucitelna, potom jedno pusobeni se realizaju v prestavkach pusobeni druheho. Obecne: Prestavky v jednom uzitecnem pusobeni musi byt vyplneny druhym uzitecnym pusobenim.
back
FEPOLy (komplexne posilene VEPOLy)
Posileni VEPOLu moze byt provedeno soucasne nekolika standardnimi postupy. Nejvetsi posileni predstavuji FEPOLy, t.j. VEPOLy s dispersni ferromagnetickou latkou s magnetickym nebo elektromagnetickym polem.
back
"ProtoFEPOLy"
Je-li dan VEPOLovy system, je mozno zvysit jeho efektivnost pouzitim feromagneticke latky (Bf) a magnetickeho pole (Pmag).
1. Ve standardu "ProtoFEPOLy" se uvazuje s vyuzitim rozdrcene feromagneticke latky. Jde tedy o "protoFEPOLy" resp. o "poloFEPOLy", o strukturu na ceste k FEPOLum.
2. Standard "ProtoFEPOLy" je mozno aplikovat nejen na jednoduche VEPOLy, ale i na komplexni VEPOLy a i na VEPOLy obsahujici vnejsi prostredi.
back
Prechod k FEPOLu
Pro zvyseni efektivnosti rizeni systemu je nutno prejit od VEPOLu nebo od "protoFEPOLu" k FEPOLu tak, ze jedna z latek je nahrazena feromagnetickymi casticemi (nebo jsou feromagneticke - trisky, granule a pod. - do latky zavedeny) a soucasne se vyuzije magneticke nebo elektromagneticke pole. Efektivnost rizeni systemu se zvysuje umerne zvyseni stupne rozdrobeni feromagnetickych castic. Proto jde rozvoj FEPOLu po linii:
granule -> prasek -> drobne dispersni feromagneticke castice
Efektivnost rizeni systemu se rovnez zvysuje umerne zvyseni stupne rozdrceni latky, do niz jsou feromagneticke castice zavadeny. Z tohoto hlediska jde vyvoj po linii:
tuha latka -> zrna -> prasek -> kapalina
1. Na "prechod k FEPOLum" je mozno pohlizet jako na soucasne vyuziti dvou standardu (2.d.1 zavedeni feromagneticke latky a magnetickeho pole a 2.b.2 zvyseni stupne disperse latky B2m)
2. Po prechodu na FEPOL opakuje VEPOLovy system znovu cyklus VEPOLu, ale na nove urovni, protoze FEPOLy se vyznacuji vysokou ovladatelnosti (riditelnosti) a efektivnosti.
3. Vsechny standardy podtridy 2.d. je mozno povazovat za "isotopy" normalni rady standardu podtrid 2.a az 2.c. Vycleneni "FEPOLove linie" do samostatne podtridy 2.d. je opravnene(v kazdem pripade v soucasne etape rozvoje "Systemu Standardu") s ohledem na vylucny prakticky vyznam FEPOLu. VEdle toho je "FEPOLova linie" - vhodna jako jemny badatelsky nastroj pro studium hlubsi "VEPOLove rady" a prognozovani jejiho vyvoje.
back
Magneticka kapalina
Efektivnost FEPOLu lza zvysit prechodem k vyuzivani magnetickych kapalin - koloidnich feromagnetickych castic suspendovanych v potroleji v silikonu nebo ve vode. Tento standard je mozno povazovat za dosazeni mezniho pripadu vyvoje podle standardu 2.d.2.
back
Vyuzivani kapilarne porovitych struktur ve FEPOLech
Efektivnost FEPOLu lze zvysit vyuzivanim kapilarne-porovite struktury, vlastni mnoha FEPOLovym systemum.
back
Komplexni FEPOLy
Je-tu nutno zvysit efektivnost ovladani systemu prechodem od VEPOLu k FEPOLu, ale zamena latek za feromagneticke castice neni pripustna, realizuje se prechod k FEPOLu vytvorenim vnitrniho nebo vnejsiho komplexniho FEPOLu, pricemz do jedne z latek je zaveden doplnek.
back
FEPOLy na bazi vnejsiho prostredi
Je-li nutno zvysit efektivnost ovladani systemu prechodem od VEPOLu k FEPOLu, ale zamena za feromagneticke castice ani zavedeni doplneni doplnku do nektere z latek neni pripustne, je nutno feromagneticke castice zavest do vnejsiho prostredi a pusobenim magnetickeho pole menit parametry prostredi a tim ridit system, ktery se v tomto prostredi nachazi (standard 2.d.3).
- jako vnejsiho prostredi lze rovnez vyuzit elektroreologiske kapaliny rizene elektrickym polem (standard 2.d.12)
- jsou-li v systemu vyuzivany plovaky, nebo je-li jedna cast systemu plovakem, je nutno do kapaliny zavest feromagneticke castice a ovladat relativni hustotu kapaliny. Ovladani je mozne i tak, ze je kapalinou veden elektricky proud soucasne na ni pusobi elektromagneticke pole.
back
Vyuzivani fyzikalnich jevu
Je-li dan FRPOLovy system, lze jeho ovladatelnost zvysit vyuzivanim fyzikalnich jevu.
back
Zvyseni stupne dynamizace
Je-li dan FEPOLovy system, lze jeho ovladatelnost zvysit dynamizaci, t.j. prechodem k pruzne, menici se strukture systemu.
back
Strukturalizace
Je-li dan FEPOLovy system, lze jeho efektivnost zvysit prechodem od poli homogennich nebo od poli s neusporadanou strukturou k polim nehomogennim a nebo k polim s urcitou prostorovou strukturou (permanentni nebo docasnou).
Ma-li byt latce, ktera patri do FEPOLu (anebo ktera by mohla do FEPOLu patrit), dana urcita prostorova struktura, je nutno proces uskutecnit v poli, ktere ma strukturu odpovidajici pozadovane strukture latky.
back
Sladeni frekvence ve FEPOLech
Je-li dan "protoFEPOLovy" nebo FEPOLovy sytem, lza jeho efektivnost zvysit sladenim frekvenci prvku, ktere jsou soucasti tohoto systemu.
back
EPOLy
Je-li zavadeni feromagnetickych latek a/nebo jejich zmagnetizovani komplikovane, je treba vyuzit interakce vnejsiho elektromagnetickeho pole s konktaktne privadenym nebo s nekontaktne indukovanym proudem, nebo vyuzit interakci obou takovych proudu.
1. Jsou-li FEPOLy takove systemy, do nichz jsou zavedeny feromagneticke castice, potom EPOLy jsou systemu, v nichz misto techto feromagnetickych castic pusobi (nebo vzajemne pusobi) elektricke proudy.
2. Vyvoj EPOLu, stejne jako vyvoj FEPOLu sleduje spolecnou linii:
jednoduche EPOLy -> komplexni EPOLy -> EPOLy vyuzivajici vnejsi prostredi -> dynamizace -> strukturalizace -> sladeni frekvenci.
(Materialy, tykajici se EPOLu, jsou shromazdovany a na zaklade jejich analyzy bude rozhodnuto, zda bude ucelne vyclenovat standardy pro EPOLy do samostatne podtridy)
back
Elektroreologicka kapalina
Zvlastni formou EPOLy jsou elektroreologicke suspenze (napr.: suspenze jemneho kremenneho prasku v toluenu) a regulovatelnou viskozitou. Neni-li tedy mozno pouzit feromangetickou kapalinu je mozno pouzit kapalinu elektroreologickou.
back
TRIDA 3: Prechod k nadsystemu a na mikrouroven
Prechod k bisystemum a k polysystemum
Vedle "vnitrosystemoveho" zdokonalovani systemu, coz je jinie standardu 2. tridy, existuje i linie "vnesystemoveho" vyvoje, coz znamena, ze v libovolne etape vnitrosytemoveho vyvoje muze byt system spojen s jinymi systemy do nadsystemu, ktery se vyznacuje novymi vlastnostmi(kvalitami).
back
Systemovy prechod 1-a: tvoreni bisystemu a polysystemu
Efektivnost systemu lze v libovolne etape vyvoje zvysit systemovym prechodem 1-a, spojeni systemu s jinym systemem (nebo s jinymi systemy) do sloziteho bisystemu nebo do polysystemu.
1. V nejjednodussim pripade je vytvoreni bisystemu nebo polysystemu provedeno tak, ze se spoji dve nebo vice latek B1 a B2(dvoulatkove a polylatkove VEPOLy).
2. Drive uvedeny standard 2.b.1 je take mozno do jiste miry povazovat za prechod k polysystemum (i kdyz presnejsi) lze povazovat tento standard za zvetseni stupne polysystemovosti.
Dialektika jednoty protikladu - se zde projevuje v tom, ze rozdeleni i spojeni vede k temuz vysledku - k vytvareni bisystemu a polysystemu.
3. Dalsi charakteristickou zvlastnosti bisystemu a polysystemu je jev mnohostupnovosti.
4. Je take mozne vytvareni biPOLovych a polyPOLovych systemu a stejne tak i VEPOLovych systemu, v nichz se soucasne znasobi pole i latky. Nekdy je to nekolikanasobny VEPOL jako celek.
5. V drivejsich materialech tykajicich se vyuzivani standardu pro reseni uloh a zakonitosti rozvoje technickych systemu byl prechod do nadsystemu pojiman jako konecna etapa rozvoje systemu. To vychazelo z predpokladu, ze technicky system muze a nejdrive musi vycerpat moznosti a rezervy vyvoje "na sve urovni" a teprve potom muze prejit do nadsystemu. Bylo vsak schromazdeno dostatecne mnozstvi materialu, ktere prokazuji, ze prechod do nadsystemu muze byt realizovan v libovolne etape vyvoje systemu, pricemz dalsi vyvoj pokracuje ve dvou liniich: zdokonaluje se nove vytvoreny nadsystem a pokracuje vyvoj vychoziho systemu.(Jde o neco podobneho jako v chemii: slozitejsi chemicke prvky tvori nadstavbu novych elektronovych drah i doplnovanim nenapolnenych vnitrcnich drah)
back
Rozvijeni vazeb prvku v bisystemech a polysystemech
Zvyseni efektivnosti syntetizovanych bisystemu a polysystemu je mozno zajistit predevsim rozvijenim vazeb prvku v techto systemech.
Nove vytvorene bisystemy a polysystemy maji casto "nulovou vazbu", t.j. jedna se o pouhe "nahromadeni" prvku. Rozvoj techto nadsystemu jde smerem posilovani vazeb mezi prvky. Na druhe strane vsak nekdy byvaji prvky v nove vytvorenych systemech spojeny velmi pevnymi vazbami. V techto pripadech jde vyvoj smerem zvyseni stupne dynamizace vazeb mezi prvky systemu.
back
Systemovy prechod 1-b: zvetseni rozdilu mezi prvky systemu
Efektivnost bisystemu a polysystemu lze zvysovat zvetsovanim rozdilnosti casti (prvku) techto systemu:
- od identickych prvku (krabicka stejnych tuzek) k prvkum s posunutymi charakteristikami (sada ruznobarevnych tuzek)
- posleze k souboru ruznych prvku (rysovadla)
- az k inverznim spojenim typu "prvek a antiprvek" (tuzka s gumou).
back
Zjednodusovani bisystemu a polysystemu
Efektivnost bisystemu a polysystemu se zvysuje pri zjednodusovani systemu, predevsim diky snozovani poctu pomocnych casti oproti systemum z nichz byly vytvoreny. Po uplnem "zjednoduseni" se bisystemy a polysystemy znovu stavaji monosystemy a cely cyklus "spojovani a zjednodusovani" se opakuje na nove urovni.
back
Systemovy prechod 1-c: protikladne vlastnosti celku a casti
Efektivnost bisystemu a polysystemu lze zvysit rozdelenim neslucitelnych vlastnosti mezi system a jeho casti. V systemovem prechodu 1-c je vyuzivan dvouurovnovy system, v nemz system jako celek ma vlastnost C a casti (castice) tohoto systemu maji vlastnost anti-C.
back
Prechod k podsystemum
Existuji dve cesty prechodu k principialne novym systemum: prvni z nich je prechod do nadsystemu (cesta "nahoru" - standardy podtridy 3.a.) a prechod k vyuzivani "hlubinnych" podsystemu (cesta "dolu" - standardy podtridy 3.b.)
back
Systemovy prechod 2: prechod na mikrouroven
Efektivnost systemu lze v libovolne etape vyvoje zvysit systemovym prechodem 2 - prechodem z makrourovne na mikrouroven - system nebo jeho cast je nahrazena latkou schopnou pri interakci s polem zajistit pozadovana pusobeni.
1. V drivejsich materialech, tykajicich se vyuzivani standardu pro reseni uloh a zakonitosti rozvoje technickych systemu, stejne jako pri posuzovani prechodu do nadsystemu, byl prechod na mikrouroven pojiman tak, ze je ucelny az po vycerpani rezerv vyvoje systemu. Podle soucasnych poznatku je prechod na mikrouroven mozny v libovolne etape rozvoje systemu.
2. Prechod "makro-mikro" je zobecneny pojem. Existuje urcita mnozina urovni "mikro" (castecky, prasek, domeny, molekuly, atomy, ionty atd.) a z tohoto duvodu existuje mnoho ruznych druhu prechodu z makrourovne na mikrouroven, stejne jako existuje mnozina ruznych prechodu z jedne mikrourovne na jinou jeste nizsi mikrouroven, s jeste mensimi casticemi. V tomto smeru je shromazdovan material, ktery s velkou pravdepodobnosti vede k formovani novych standardu podtridy 3.b.
back
TRIDA 4: Standardy pro zjistovani a mereni systemu
Okruzni cesty
Mereni a zjistovani v systemech jsou pusobeni, ktera obsluhuji hlavni -"menici"- pusobeni. Proto je zadouci usporadat hlavni pusobeni tak, aby vylucovalo (nebo minimalizovalo) nutnost mericich a zjistovacich pusobeni, coz samozrejme nesmi byt na ukor vysledne presnosti.
back
Misto zjistovani nebo mereni - zmena systemu
Je-li dana zadana uloha na zjistovani nebo mereni, je ucelne amenit system tak, aby vubec odpadla nutnost reseni tohoto ukolu.
back
Vyuzivani kopii nebo obrazu
Je-li zadana uloha na zjistovani nebo mereni a neni-li mozno ji resit s vyuzitim standardu 4.a.1., je ucelne prime orime operace na objektu nahradit operacemi na jeho kopii nebo na jeho zobrazeni (snimku).
1. Je-li s cilem zjisteni odchylky nutno porovnat objekt s etalonem, resi se uloha optickym sdruzenim obrazu objektu s etalonem nebo s obrazem etalonu, pricemz obraz objektu musi byt barevne odlisny (nejlepe doplnkove barvy) od etalonu nebo obrazu etalonu.
2. Analogicky se resi ulohy na mereni, existuje-li etalon nebo obraz etalonu.
back
Misto mereni - dve nasledna zjisteni
Je-li zadana uloha na mereni a neni-li mozno vyuzit k reseni standardy 4.a.1 a 4.a.2, je ucelne ulohu prevest na postupne zjistovani zmen objektu.
1. Je nutno si uvedomit, ze kazde mereni se provadi s urcitym stupnem presnosti. V ulohach na mereni - dokonce i tehdy, kdyz se jedna o "nepretrzite" mereni - lze vzdy vymezit elementarni akt mereni, ktery se sklada ze dvou po sobe nasledujicich zjisteni.
2. Prechod od nepresneho pojmu "mereni" k presnemu modelu "dve po sebe nasledujici zjisteni" vyrazne usnadni reseni ulohy.
back
Synteza mericich systemu
V synteze mericich systemu je vyuzivana taktika typicka pro syntezu "menitelnych" systemu, tedy dostavba VEPOLu libovolnym zpusobem, zavedenim chybejici latky a/nebo pole. Synteza mericich systemu je charakteristicka tim, ze struktura VEPOLu musi zarucovat ziskani pole na vystupu.
back
"Merici" VEPOL
Je-li neVEPOLovy system spatne zjistitelny nebo spatne meritelny, resi se uloha dostavbou jednoducheho nebo dvojiteho VEPOLu s polem na vystupu.
back
Komplexni "merici" VEPOL
Je-li system (nebo jeho cast) nesnadno zjistitelny nebo snadno meritelny, resi se uloha prechodem k vnitrnimu nebo k vnejsimu komplexnimu VEPOLu, preicemz jsou zavadeny snadno zjistitelne doplnky.
back
"Merici" VEPOL na bazi vnejsiho prostredi
Je-li system v danem casovem okamziku nesnadno zjistitelny nebo meritelny a neni-li mozne zavest do nej doplnky, je nutno tyto doplnky, vytvarejici snadno zjistitelne a lehce meritelne pole zavest do vnejsiho prostredi a podle zmeny stavu vnejsiho prostredi je mozno posuzovat zmenu stavu systemu.
back
Ziskavani doplnku ve vnejsim prostredi
Neni-li mozne resit ulohu podle redchoziho standardu (4.b.3) zavedenim doplnku do vnejsiho prostredi zevnejsku, je nutno tyto doplnky ziskat v samotnem vnajsim prostredi, napr.: jeho rozkladem nebo zmenou skupenstvi. Jako takoveto doplnky se casto vyuzivaji bublinky plynu nebo par, ziskavane elektrolyzou, kavitaci nebo jinymi zpusoby.
back
Posilovani mericich VEPOLu
Merici VEPOLy lze posilit vyuzitim fyzikalnich jevu a sladenim frekvenci.
back
Vyuzivani fyzikalnich jevu a efektu
Je-li dan VEPOLovy system, lze efektivnost v nem provadenych zjistovani a mereni zvysit vyuzivanim fyzikalnich jevu.
back
Vyuzivani rezonance kontrolovaneho objektu
Neni-li bezprostredne mozne zjistit nebo zmenit zmeny probihajici v systemu a neni-li mozne nechat systemem prochazet pole, resi se uloha vybuzenim rezonancnich kmitu v systemu (bud resonancnich kmitu celeho systemu nebo jen nektere jeho casti) a podle zmeny kmitoctu resonancnich kmitu je mozno zjistit zmeny probihajici v systemu.
back
Vyuzivani rezonance pripojeneho objektu
Neni-li mozne pouzit predchozi standard (4.c.2), usuzuje se na stav systemu podle zmeny vlastni frekvence objektu (nebo vnejsiho prostredi) spojeneho s kontrolovanym objektem.
back
Prechod k FEPOLovym systemum
"Merici" VEPOLy maji zvlast vyraznou tendenci prechazet do rady FEPOLu.
back
Merici protoFEPOL
VEPOLy s nemagnetickymi poli vykazuji tendenci prechazet na "protoFEPOLy", t.j. na VEPOLy s magnetickou latkou a s magnetickym polem.
ne VEPOLove systemy -> neuplne VEPOLove systemy -> uplne VEPOLove systemy -> slozite VEPOLy -> posilene VEPOLy -> komplexne posilene VEPOLY -> prechod do nadsystemu nebo podsystemu
back
Merici FEPOL
Je-li nutne zvysit efektivnost zjistovani nebo mereni VEPOLovymi systemy je treba prejit k FEPOLum tim, ze jedna z latek je nahrazena feromagnetickymi casticemi, nebo je do jedne z latek vpraven dodatek feromagnetickych castic a je zjistovano nebo mereno magneticke pole.
back
Komplexni merici FEPOL
Je-li nutne zvysit efektivnost zjistovani nebo meereni systemu na zaklade prechodu od VEPOLu k FEPOLu a neni-li pripustna zamena latky feromagnetickymi casticemi, potom se prechod k FEPOLu porvadi sestavenim komplexniho FEPOLu a to zavedenim dodatku do latky.
back
Merici FEPOL na bazi vnejsiho prostredi
Jestlize je nutno zvysit efektivnost jzistovani nebo mereni systemu na zaklade prechodu od VEPOLu k FEPOLu, ale zavadeni feromagnetickych castic neni pripustne, je nutno feromagneticke castice zavest do vnejsiho prostredi (okoli) systemu.
back
Vyuzivani fyzikalnich jevu a efektu v mericim FEPOLu
Je-li nutne zvysit efektivnost FEPOLoveho mericiho systemu, je nutne zyuzivat fyzikalni jevy, jako napr.: prechod pres Curieuv bod, Hopkinsuv a Barkhausenuv efekt, magnetickopruznostni jev atd.
back
Smery vyvoje mericich systemu
Vyvoj mericich VEPOLu se uskutecnuje obvyklymi systemovymi prechody, ale ma i sve specificke zvlastnosti.
back
Prechod k mericim bisystemum a polysystemum
Efektivnost mericiho systemu lze v libovolne etape jeho vyvoje zvysit prechodem k bisystemu nebo k polysystemu.
back
Smer vyvoje mericich systemu
Mereni funkce -> Mereni prvni derivace funkce -> Mereni druhe derivace funkce
back
TRIDA 5: Standardy pro pouzivani standardu
Zavadeni latek
Pri sestavovani, prestavbe a rozrusovani VEPOLu je casto zapotrebi zavadet do systemu nove latky.
Jejich zavadeni byva bud spojeno s technickymi obtizemi, anebo se tim snizuje "stupen idealnosti systemu". Proto je nutne
tyto latky do systemu "zavadet bez zavadeni" a pri tom vyuzivat ruzne okruzni cesty.
back
Okruzni cesty
Je-li nutno zavest do systemu latku a pri tom je to podminkami ulohy zakazano anebo je zavedeni latky do systemu nepripustne
v podminkach cinnosti systemu, je zapotrebi vyuzit "okruznich cest":
- Misto latky vyuzit prazdnotu
- Misto latky je zavedeno pole
- Misto vnitrniho doplnku pouzit doplnek vnejsi
- Ve velice malem mnozstvi se zavadi zvlast aktivni latka jako doplnek
- Ve velice malych davkach se prida obycejny doplnek, ale rozmisti se koncentrovane v jednotlivych castech objektu
- Doplnek se zavadi jen docasne
- Misto objektu je pouzivana jeho kopie (model), do niz je pripustne zavadet doplnky
- Doplnek je zaveden jako chemicka sloucenina, z niz se potom vylouci
- Doplnek je ziskan rozkladem objektu nebo vnejsiho prostredi, napr. elektrolyzou, pripadne skupenstvi objektu nebo vnejsiho prostredi
back
"Rozdvojeni" latky
Je-li dan system, u nejz lze jen velmi obtizne provadet nutne zmeny a neni-li podle podminek ulohy mozne ani zmenit "nastroj",
ani zavest dodatky, vyuzije se misto nastroje vyrobek, ktery se rozdeli na casti, jez mezi sebou vzajemne pusobi.
Je-li soucasti systemu proud drobnych dispersnich castic a je-li nutne zvysit stupen ovladani techto castic, musi byt proud
rozdelen na casti nabite souhlasne nebo nesouhlasne. Je-li cely proud castic nabit elektrinou souhlasne polarity, musi
byt opacnym nabojem nabita nektera z casti systemu.
back
Samoodstraneni pouzitych latek
Latka zavadena do systemu musi po pouziti zmizet nebo se musi stat neodlisitelnou od latky, ktera jiz drive existovala v systemu
anebo ve vnejsim prostredi (okoli) tohoto systemu.
back
Zavadeni velkych mnozstvi latky
Je-li do systemu nutne zavest velke mnozstvi latky, coz je vsak podminkami ulohy zakazano, anebo to neni pristupne s ohledem
na provozni rezim systemu, vyuziva se jako zavadena latka "prazdnota" ve forme nafukovacich konstrukci nebo peny.
- Pri nafukovaci konstrukci (vaku, nadrzi atd.) je pouzitim tohoto standardu na makrourovni.
Vyuziti peny - smesi latky a prazdnoty - ja pouzitim tohoto standardu na mikrourovni.
- Tento standard je casto vyuzivan spolecne s jinymi standardy
back
Zavadeni poli
Pri sestavovani, prestavbe a pri rozrusovani VEPOLu je casto potreba zavest nove pole. Aby pritom nedoslo ke zvyseni slozitosti
systemu musi byt standardy teto podtridy.
back
Vyuzivani poli na zaklade slucitelnosti
Je-li nutne zavest pole do VEPOLoveho systemu je treba vyuzit predevsim stavajici, v systemu existujici pole, jejichz nositeli
jsou latky patrici do systemu.
back
Zavadeni poli z vnejsiho prostredi
Je-li nutne zavest pole do VEPOLoveho systemu a neni mozne toto provest podle predchoziho standardu (5.b.1) je treba vyuzit pole,
ktera jiz existuji ve vnejsim prostredi (okoli) systemu.
back
Vyuzivani latek, ktere se mohou stat zdroji poli
Je-li nutne zavest pole do VEPOLoveho systemu a neni mozne toto provest podle predchozich standardu (5.b.1 a 5.b.2),
je treba vyuzit pole, jejichz zdroji nebo nositeli se na zaklade "principu vykonani nekolika funkci" mohou stat latky,
existujici v systemu nebo ve vnejsim prostredi.
Existuji-li v systemu feromagneticke latky, vyuzivane ciste mechanicky, je treba vyuzit jejich magneticke vlastnosti pro ziskani
dodatecnych jevu nebo efektu:
- zlepseni interakce jednotlivych prvku systemu
- ziskani informaci o praci systemu, o stavu systemu atd.
back
Fazove prechody
Protikladne pozadavky na zavadene latky a pole lze uspokojit vyuzivanim fazovych prechodu.
back
Fazovy prechod 1: zamena fazi
Efektivnost vyuzivani latky - bez zavadeni jinych latek je mozno zvysit fazovym prechodem 1: t.j. zmenou faze (stavu)
stavajici latky.
back
Fazovy prechod 2: podvojna faze
"Podvojne" vlastnosti je mozne zajistit fazovym prechodem 2: t.j. vyuzivanim latek schopnych prechodu z jedne faze (stavu)
do jine v zavislosti na pracovnich podminkach
back
Fazovy prechod 3: vyuzivani pruvodnich jevu
Efektivnost systemu je mozne zvysit fazovym prechodem 3: t.j. vyuzivanim jevu provazejicich prechod latky z jedne faze do druhe.
back
Fazovy prechod 4: prechod na dvoufazovy stav
"Podvojne" vlastnosti systemu lze zajistit fazovym prechodem 4: t.j. zamenou jednofazoveho stavu dvoufazovym stavem latky.
back
Interakce fazi
Efektivnost systemu, vytvorenych na zaklade provedeni fazoveho prechodu 4. lze zvysit zavedenim interakce (fyzikalni, chemicke) mezi castmi systemu nebo
mezi fazemi latek systemu.
back
Zvlastnosti uzivani fyzikalnich jevu a efektu
Mnoho standardu predpoklada vyuziti fyzikalnich jevu, nebo mohou byt pouzity spolecne s vyuzitim fyzikalnich jevu. Pri tom je vzdy nutno brat v uvahu nektere
principy zvysujici efektivnost vyuzivani fyzikalnich jevu.
back
Samorizene prechody
Jestlize ma byt objekt periodicky v ruznych fyzikalnich stavech, musi byt prechod mezi temito stavy realizovan samotnym objektem a to pri
vyuziti vratnych fyzikalnich premen napr.: fazovych prechodu:
- asociace a disasociace,
- rekombinace a ionizace apod.
back
Zesilovani pole na vystupu
Je-li nutne ziskat silne pusobeni na vystupu pri slabem pusobeni na vstupu, je nutno privest latku - menic - do stavu, ktery se blizi kritickemu stavu.
Energie se hromadi v teto latce a vstupni signal potom hraje roli "spousteciho tlacitka".
back
Experimentalni standardy
Ziskavani castecek latky rozkladem
Jsou-li k reseni ulohy zapotrebi castice latky (napr.: ionty), ale jejich prime ziskani neni podle podminek ulohy mozne, musi byt potrebne castice ziskany
rozrusenim latky vyssi strukturalni urovne (napr.: molekul).
back
Ziskavani castecek latky slucovanim
Jsou-li k reseni ulohy zapotrebi castice latky (napr.: molekul), ale jejich prime ziskani nebo ziskani podle predchoziho standardu neni mozne,
musi byt potrebne castice ziskany dostavbou nebo spojenim castic nizsi strukturalni urovne (napr.: iontu).
back
Ziskavani castecek latky rozkladem a slucovanim
Pri vyuzivani standardu (5.e.1) je nejjednodussi cestou rozruseni nejblizsi nadrazene "cele" nebo "nadbytecne" (zaporne ionty) urovne, kdezto pri vyuzivani
standardu (5.e.2) je nejjednodussi cestou dostavba nebo spojeni nejbizsi podrazene necele urovne.
back
| 
